Jak se elektřina vyrábí a jak se skladuje? Proč se klasické elektrárny část dne perou se solárem? A proč jaderná elektrárna Zwentendorf nikdy nerozštěpila ani atom, ale rozštěpila rakouskou společnost?
Strojový přepis epizody o elektrické síti a JE Zwentendorf
Následující přepis provedl automaticky z hlasu do textu počítač. Odpusťte mu prosím gramatické a stylistické chyby.
David: [00:00:03] Ahoj, já jsem David a mám tu i Kubu.
Kuba: [00:00:06] Ahoj,
David: [00:00:06] a vítáme vás u dalšího dílu. Potkáte tu zjisti víc. Dneska se budeme bavit o elektřině, o tom, jak se vlastně síť vyrovnává s rozdíly mezi spotřebou a výrobou elektřiny. Pak si řekneme něco o způsobech ukládání elektrické energie. A taky se dozvíme proč. Rakouská jaderná elektrárna Zwentendorf nikdy jen rozštěpila ani atom, ale zato rozštěpila spoustu rakouských rodin. Tak pojďme na to. Pojďme úplně od základu. Jak se dnes v našich podmínkách elektřina vůbec vyrábí?
Kuba: [00:00:40] Naprostá většina elektřiny, kterou dneska máme v síti, tak vznikla mechanickým roztočení generátoru, což je jenom sada cívek a magnetů, který se točí a je vlastně jedno, co s tím pohání. Ve většině tepelných elektráren se tím pohání horká pára bez ohledu na to, jestli jí vyrobilo uhlí, plyn a nějaká štěpná jaderná reakce. Pak máme elektrárny, kde s tím pohání voda nebo vítr, ale ve všech případech je to vlastně úplně stejný princip. Ten generátor se roztáčí nějakou mechanickou silou buď páry nebo nebo větru, nebo vody. Plus potom máme solar, který funguje na úplně jiným principu a ukážeme si dneska soužití těch klasických způsobů výroby elektřiny se soláry. Proč to třeba někdy způsobuje síti obtíže?
David: [00:01:30] Když se teďka posuneme k té výrobě a spotřebě, tak jsou tam nějaká specifika, se kterými musí ta síť počítat.
Kuba: [00:01:38] Největší specifikum elektrický energie je, že se nedá úplně dobře vyrábět na sklad a není to, jako když vyrábí zboží a zrovna ho neprodá, tak si ho chvilku necháš a odveze, že ho příští týden v tý elektrický síti musí nutně být vždycky tolik energie, kolik je zrovna schopná spotřebovat nevíc nejmíň. A ty parametry, o kterých se to může lišit, jsou poměrně přísný a vzhledem k tomu, že spotřeba elektřiny během dne významně kolísá, tak ta síť na to musí reagovat. Není to tak, že ti prostě někde běží 20 elektráren, na ty můžeš jít domů. Musí se to hlídat a ty elektrárny se musí vypínat a zapínat podle toho, jak se tím mění spotřeba v rámci dne.
David: [00:02:18] A ta spotřeba v rámci dne vypadá jak u nás.
Kuba: [00:02:22] Ona vypadá všude po světě podobně a u nás je nejmenší spotřeba s celýho dne okolo šestý hodiny ranní, těsně před šestou po šestý hodině začíná prudce růst. Jak přijdou lidi do práce a spustí její počítače, monitory, kávovary? Všechno možný tak prudce naroste. Plus podle ročního období je tam potom ještě mezi šestou a desátou hodinou večerní takový jako Herb.
David: [00:02:45] Podle ročního období, jak jsme slyšeli.
Kuba: [00:02:47] Protože v zimním období jednak lidi chodí domů dřív, že netopí na zahradě, víc svítí, víc topí a připravují si energeticky náročnější jídla. Vaří si víc, takže když vaří na elektrice, tak jí spotřebuje už mnohem víc. V létě sedíš do devíti na zahradě, než tě tam teď vyžene zima a únava. Takže v létě je ta večerní špička kratší a je pozdějí a v zimě je to třeba už někde okolo šestý, sedmý.
David: [00:03:13] Ty jsi zmínil poměrně přísné parametry. Můžeš to rozvést?
Kuba: [00:03:17] Tam se hodně hlídají dva parametry. Ten jeden je frekvence, protože v naší síti je střídavý proud a mění směr padesátkrát za sekundu a on ji musí měnit padesátkrát za sekundu plus mínus jedno procento. Nesmí se to dostat mimo čtyřicet devět a půl a padesát a půl, protože ve chvíli, kdy to přeleze ty limity, tak to zařízení ti opravdu může jako fyzicky shořet. A pak se hlídá napětí. To je takových těch my. My tomu říkáme 230, ale ono v tý síti je 240 až 250, ale musí to být plus mínus nějakých pět procent, což taky není moc. Ve chvíli, kdy přijde nějaká velká zátěž nebo naopak zmizí nějaká velká zátěž ze sítě, tak ty generátory najednou mají tendenci se točit rychleji nebo pomaleji až podle toho, co se s tou sítí děje. A ty operátoři musí napříč tou sítí korigovat, aby ty generátory se všechny točily opravdu na těch padesáti hercích, protože ve chvíli, kdy ti nastoupí večerní špička, tak by ti to bez nějaký údržby spadlo výrazně mimo ty limity. A tady do toho právě trošku hází vidle ten solar, protože většina klasických elektráren ti funguje nějak konstantně, funguje ti ve dne a v noci a funguje ti, ať už svítí sluníčko nebo nesvítí, zatímco u toho soláriu, když najednou jde slunce, tak tobě to do tý sítě hodí obrovský množství proudů. A když si proti sobě vynese grafy toho, jak generuje elektřinu ze solárních a jak spotřebovává, máme elektřinu v rámci dne, tak oni ty grafy jdou dost proti sobě.
Kuba: [00:04:50] Tam uvidíš tu ranní špičku šest až osm, kdy ještě soláry na nabíhají. Potom solární elektřina začíná produkovat nejvíc okolo poledne a potom tam uvidíš špičku. Spotřeby 6 až 9 až 10, kdy ty soláry už zase nefungujou. Takže ta síť nejenom, že se potýká s proměnlivou spotřebou v rámci dne, ale potýká se i s tím, že má proměnlivý dodávky v rámci dne a to ještě ne úplně spolehlivě, protože ty se nemůžeš spolehnout na to, že každý den z toho sluníčka budeš mít stejný množství energie, takže musíš držet po ruce nějaký tzv. rychlý zdroje, což třeba nejsou jaderné elektrárny, protože jaderná elektrárna si prostě běží na nějakej svůj nejoptimálnější výkon a ty nemůžeš jako v rámci dne zpomalovat a zrychlovat. To se dělá zdrojem A, který jsou tzv. rychlý a ty jsou většinou špinavý. To znamená, ty potřebuješ ten výkon, co máš instalovaný v soláriu, tak potřebuješ rezervní držet třeba v uhlí nebo v plynu. Protože ve chvíli, kdy ti zrovna nevyjde sluníčko, tak musíš umět rychle nastartovat nějakej náhradní zdroj. Anebo naopak, když do tý sítě posílá až elektřinu z konvenčních zdrojů a najednou ti vyjde hromada sluníčka po celý zemi, tak ty musíš bejt schopný zkorigovat rychle ty plynový a uhelný elektrárny a odstavit je, což zase s jádrem neuděláš. A to je třeba důvod toho, proč Němcům poslední tři roky roste poměr elektřiny vyrobených z uhlí. Právě protože mají už hodně soláriu a ve chvíli, kdy nesvítí, tak to prostě musíš dohánět plynem a uhlím.
David: [00:06:20] No dobře. A to mi znělo, že ten solar se pak vyplatí hlavně ve chvíli, kdy jsi schopnej tu elektřinu z něj nějak uložit a použít jinde.
Kuba: [00:06:28] Přesně tak. Ona se vlastně ta elektrická síť potýká během dne s dvěma extrémy má půlku dne. Máš víc energie než jí potřebuješ a druhou půlku dne máš nedostatek zhruba stejně veliký. To znamená ty během dne vyrobí přesně tolik elektřiny, kolik se spotřebuje, ale nikdy nejseš na tom optimu. A ukládání elektřiny je kapitola sama pro sebe, která by extrémně pomohla vlastně všem problémům, který v tý síti řešíme. Dalo by se mnohem líp optimalizovat běh všech elektráren, to znamená, mělo by to vynikající dopad na životní prostředí i na ekonomiku běhu těch elektráren, protože ono rozbíhat a zastavovat ty u holky taky není úplně žádná legrace. A potom by dával obrovský smysl solar opravdu na každou střechu, kdyby se to dalo dalo ukládat, což bohužel zatím na průmyslový úrovni neumíme. Jako první experimentovala s ukládáním na úrovni sítě Austrálie, která vybudovala obrovský litinový uložiště v poušti, protože na to měly dost slunce, dost prostoru a extrémní množství peněz. Ukázalo se, že je to strašně neefektivní, že je to strašně drahý a bylo to hrozně nebezpečný, protože jim to pořád hořelo. A ve chvíli, kdy ten litinová, ten jeden ten kontejner, ono to vypadá tak, že se ty baterky ukládají do takových jako kontejnerů, do těch klasických kol lodních a ty kontejnery se spojují vedle sebe dohromady, ale když jeden ten kontejner chytne, tak to většinou zapálí ty ostatní, takže jim to furt hořelo a ta kapacita byla enormně malá na to, jak obrovský prostor to zabíralo. Teďka asi čtyři dny zpátky otevřela Tesla v New Yorku jako ve státě New York, ne v tom městě a otevřela nějakou malou komunitní elektrárnu z Baterek, která? A oni se teda vyhýbají tomu, aby uváděly rozlohu.
Kuba: [00:08:14] Ale podle fotek je to něco jako fotbalový hřiště. Ten technik tam jezdí autem po tom areálu. Vypadá to jako skladiště, když přijde do přístavu, je to obrovský množství kontejnerů vedle sebe + nějaká obslužná budova a má to kapacitu 12 megawatthodin pro komunitu, která žere 3 megabajty. To znamená, že to dokáže napájet tu komunitu čtyři hodiny. Takže aktuálně je to jako nepoužitelný. Je to prototyp a je určitě potřeba takový věci dělat, protože se to bude zlepšovat. Ale lithiové baterky obecně naráží na něco, čemu říkáme energetická hustota. Tak vlastně můžeš říct na kilo nějakýho materiálu, kolik seš schopen uložit energie. A když bychom chvilku odbočili k ní energetický hustotě, tak úplně nejlíp ze zdrojů, který aktuálně využíváme na tom vodík. A energetická hustota se udává v nějakých mega dolech na kilogram tý látky, což jako není není důležitý, ale vodík má pro představu 140. Potom nějaký naše benziny a nafty maj benzín má nějakých 53. Nafta má nějakých 46, což je pořád dobrý a to znamená, když budeš mít kontejner, který potřebuješ naplnit nějakým způsobem na uložení energie, tak je nejlepší do ní napumpovat vodík, potom do něj naplnit kanystry v benzínu, pak nafty. Potom hodně s odstupem je uhlí, který podle kvality je nějakých 20 až 30. Pak je tam dřevo zase podle výhřevnosti jako v různý typy dřeva, ale jsou jsou někde okolo uhlí a lithiové baterky mají zhruba 0,3 až 0,9. Jo, v nejlepším případě, co ty dneska umíme, tak umíme udělat jedna celá dva. To znamená jsme zhruba sto čtyřicetkrát pod vodíkem a zhruba padesátkrát pod benzínem. A dokonce dvacetkrát pod uhlím.
David: [00:10:03] Jo, člověk by čekal, že budeme trošku teda investovat do vývoje tý vodíkový technologie.
Kuba: [00:10:08] Ukážeme si pak na příkladu tý elektrárny Content for vše. To, co dává smysl, není vždy to, co řídí rozhodování těch investorů. Často ty ty zájmy jsou jako jinde. Ještě pro představu ze všech věcí, do kterých ukládáme elektřinu dneska, tak je nejhorší úplně voda. Ta je ještě pod Pod Li ion kama, ta má nula celá nula nula, nula devět. Jo, protože my máme dneska hodně přečerpávacích elektráren. Prakticky jediný, kam dneska umíme průmyslově uložit elektřinu. Když to potřebujeme, tak je přečerpávací nádrž. To znamená ve chvíli, kdy je zrovna ta fáze, kdy má síť moc energie, tak my zapneme přečerpávací ku, která jednak hodně sežere, takže to krásně srovná té síti tu špičku, aniž by bylo potřeba něco vypínat. A zároveň když potom potřebujeme, když máme tu tu část dne, kdy naopak potřebujeme víc energie, tak ona ta voda se zase spustí dolů, roztočí lopatky a zase se z ní vyrábí energie zpátky. Problém je, že voda je na tohle skoro nevhodná. Ona má velmi malou energetickou hustotu, to znamená, aby jí to dávalo smysl, tak na to potřebuješ obrovský rezervoár vody, potřebuješ zatopit velký plochy a potřebuješ k tomu velkej výškový rozdíl. A ne všude to jde stavět a ne všude to úplně dává smysl.
David: [00:11:24] A ne, probíhají experimenty ještě s nějakou jinou formou.
Kuba: [00:11:28] Rozhodně. A probíhá jich čím dál víc, protože všechny elektrické sítě se potýkají s tím stejným problémem. Jakmile do toho na montuje už solar nebo vítr, tak ti to tam vnáší hrozně nestabilní prvek a zároveň je tlak na to, aby si neměl uhelný elektrárny a jaderný elektrárny jako rychle korigovat, nemůže. To znamená, ukládání elektřiny je teď u alfa omega toho, co se musí vyřešit, aby jsme se mohli posunout nějaký jako skutečně zelenější. Nejenom jako papírově a teoreticky a politicky, ale abysme se opravdu posunuli kapku k zelenější výrobě elektřiny. A oni zkoušejí jako různý divný kosti. A třeba Američani hodně experimentují se zvedáním závaží. A že když máš prostě jeřáb, kterej když je potřeba ukládat elektřinu, tak zvedá fakt těžký závaží směrem jako nahoru a ve chvíli, kdy potřebuje vrátit energii zpátky do sítě, tak ty otočí ten elektromotor, zase ho roztáčí zpátky, jak to závaží padá a ten elektromotor vyrábí elektřinu nazpátek. Mají s tím podobný problém jako přečerpávací elektrárny. Tohle by dávalo smysl, ale dává to smysl jenom v nějakým obrovským měřítku a dává to smysl jenom na enormní výšky. To znamená, není to něco, co by si mohl jako ukládat doma a podobně jako u tý vody. To to jsou všechno systémy, který fungujou tím líp. Čím jsou větší? Nebo u velký přečerpávací elektrárny? Dokážeš se dostat na nějakých 70 procent účinnosti? Když to zkusí doma, tak se budeš pohybovat okolo jednoho procenta účinnosti.
Kuba: [00:13:02] Potom, co mě zaujalo, tak Evropani zkouší vzít starý důl, ucpat ho a pumpovat do něj vzduch. Prostě za cpeš ty šachty a ten materiál okolo je neprodyšné. Takže ty utěsnit důl a ze shora do něj pumpuje již horký vzduch ve chvíli, kdy ukládá, až kdy máš přebytek energie v síti, tak pumpuje do dolů a ve chvíli, kdy potřebuješ zase energii vrátit, tak ten přetlak opadne. Vzduch zase roztáčí zase lopatky, generátor a tak divně, jak to zní, tak se ukazuje, že ta metoda je poměrně funkční a jediná nevýhoda je, že nemáš dostatek velkejch a těsných dolů, na kterých to můžeš provozovat. Ale ve chvíli, kdy kdy ten důl máš, tak tahle metoda ukládání energie funguje výborně. Potom zkoušeli metodu, který říkají kry o vzduch, že z kapalnou vzduch, kterej se při zkapalnění se řekne zhruba tisíckrát. To znamená, že ve chvíli, kdy ty potřebuješ uložit energii, tak ho zkapalnění, jež stlačuje, což a ve chvíli, kdy potřebuješ energii dostat zpátky, tak ho necháš ohřát a on, jak se ohřívá, tak i tisíckrát větší objem, tak tlak, tak se přesně rozpíná a pohání zase lopatky toho generátoru. Blbý je, že ho musíš udržovat v tý kry o podobě, což je hodně energeticky náročně.
Kuba: [00:14:20] Ta účinnost tam není úplně dobrá, ale jako průlom v konceptu v Americe jsou a nějak to funguje. A co se mi líbí nejvíc a v čem vidím jako nejnadějnější postup je, že to ukládá až do přeměny vody na vodík. Ty když máš moc energie a vezmeš vodu a jenom prostě do ní zavede. To si můžeš zkusit doma a vezmeš devíti hotovou baterku a strčí jí konektory do vody, tak ona začne vyrábět vodík. Normálně ho můžeš čerpat jako doma do balónku a on ti to pak bude štěkat nad svíčkou, když to dáš. Každá střední škola to dělá v rámci chemie. Ta metoda je velice jednoduchá vodík. Když se potom spaluje, tak se zase přetváří jenom na vodu. To znamená, nejsou z něho žádný hnusný emise a jeho energetická hustota je extrémní. Když si vezmeš, že máš třeba metr krychlový prostoru, tak za tím nemáme lepší zdroj, než je vodík. Nyní není nic asi lepšího, co by si do toho prostoru mohl uložit. Takže ty, když máš ty si ti elektřiny moc, tak ho můžeš. Můžeš vyrobit vodík a ve chvíli, kdy máš málo, tak ten vodík spálí místo uhlí a místo plynu jenom dole vytéká voda.
David: [00:15:28] Ale měli bychom popsat i ukládání na úrovni domácností, protože když jsme zmínili ty soláry, tak ty jsou v posledních minimálně měsících. O to víc tak zažívají obrovský boom. Takže pro domácnosti Solar dává smysl.
Kuba: [00:15:45] Pro domácnosti i pro elektrickou síť dává solar velkej smysl, pokud k němu máš baterii, do který tu energii ukládá až. Protože ve chvíli, kdy máš solar bez baterky a máš ho napojený na tu elektrickou síť, tak dává smysl pro tebe jako pro majitele tý nemovitosti, protože ti to zlevňuje elektřinu, protože ji od tebe ten distributor odkupuje. Ale neřeší tím to, že má problém s tou špičkou vsítit je vlastně jakoby zhoršuje ten problém a ve chvíli, kdy to můžeš uložit, tak ty naopak pomáhá. Čtel se ty špičky snižovat, protože ve chvíli, kdy přijdeš domů a jenom si rozsvítí, že a chtějí si pustit kávovar, tak to bohatě zvládne obsloužit ta baterie, která to přeměňuje, jako pokud tam na tom nebude muset běžet cirkus várka. Tak ta baterie tě je schopna obsloužit jako celý ten dům. Dneska už jsou baterky, který ti normálně utáhnou pračku v pohodě a je to opak od tý výroby. Čím větší elektrárnu můžeš postavit, je jedno jak na jakej zdroj, tak tím je to lepší. Tak to ukládání mi dává smysl spíš na tý distribuovaný úrovni. A úplně nejlepší by bylo a my už to dneska zkoušíme třeba s elektroměr a máte úplně normální. Ve chvíli, kdy máš dvě sazby denní a noční, tak po těch linkách může téct nejenom elektrický proud, ale normálně i jako datový signál.
Kuba: [00:16:59] To znamená ten distributor, ti dneska běžně posílá do elektroměru informaci o tom, teď se přepínat denní sazbu, chce přepínat noční sazbu a úplně stejným způsobem by to šlo dělat. Tomu se říká smart grid jako chytrá síť a ve chvíli, kdy nějaký nezanedbatelný množství domácností bude mít vlastní baterky a budou připojený k nějaký chytrý síti, tak ten poskytovatel nebo ten distributor bude schopen s těma baterkami komunikovat a bude schopen jim říkat, kdy se mají nabíjet a kdy se mají vybíjet. To znamená v době, kdy on má přebytek, tak jim řekne Hele, teď se můžete levně nabíjet, protože já tady mám energii, který mám přebytek a chci chci udat. Takže klidně za nějakej levnější tarif se nabijete do plna a naopak ve chvíli, kdy cítí, že mu tam přišla nějaká nová zátěž a už by musel naběhnout třeba novou uhelnou elektrárnu, která by ale neběžela úplně naplno, tak on může říct dvaceti třiceti tisícům baterek. Teď, pokud je to možný, tak pracujte z baterky a ne nabíjejí te se a vyrovná tu špičku. To znamená takto distribuovaný uložiště, který navíc je spojený, že že funguje ve spolupráci s tím distributorem elektřiny, tak by během toho dne ušetřilo, že ti třeba nemusejí dvě tři uhelný nebo plynový elektrárny vůbec naběhnout, protože jako většina domácností je schopná se obsloužit z baterky a umím si představit, že by se to dělalo něco ve smyslu když dneska chceš postavit jakoukoliv budovu, tak musíš prokázat, že k ní seš schopen zajistit parkování.
Kuba: [00:18:30] A myslím si, že při cenách těch baterek, kterých jsou dneska v nějakých jako desetitisících korunách, jako třeba vyšší desetitisíce a to už jsou fakt kvalitní baterky, tak si myslím, že by to dávalo smysl i bez toho soláry, že prostě když stavíš novou budovu, tak si do ní za buduje už prostě povinně baterii. On ti to navýší cenu tý stavby o 50 100 tisíc, ale když tohle bude mít jako desítky a stovky tisíc budov časem, tak tohle je určitě cesta, kterou chtějí jít. Oni to nejdřív zkoušejí, chtějí to zavést u elektro aut, že budou fungovat částečně, jako že se budou nabíjet a v dobách špičky, že se budou částečně vybíjet, že že ty elektro auta budou fungovat jako baterie v tý síti. Blbý je, že u těch elektro aut to hodně sžírá ty cykly, na který jsou stavěný a potom ti to kazí matematiku tý návratnosti toho elektro auta, protože ty počítáš s tím, že s ním uděláš několik tisíc cyklů. Ale ale to počítáš za sebe a ne že se ti ještě do toho dvakrát denně nabije, vybije.
David: [00:19:23] Kubo, pojďme na tu rakouskou, nikdy ne zapnutou jadernou elektrárnu Zwentendorf. Tak tam došlo k takovýmu až jako bez záruk a paradoxu, kdy? Jestli jsem to pochopil správně, tak se postavila kompletně funkční, krásná, úžasná, dokonalá podle německých standardů. Jaderná elektrárna TRA, pardon rakouských standardů, která se ale nikdy nezabila.
Kuba: [00:19:48] Přesně tak, oni v roce 72 začali stavět jadernou elektrárnu Zwentendorf. Byla k tomu poměrně velká kampaň, vláda byla jako pro, bylo to všechno pozitivní. Pak se objevil pán. Který vyvolal diskuzi v televizi, a to jako aktivista a povedlo se mu strhnout část veřejnosti k debatě o tom, jestli jádro ano nebo ne. A ta debata narůstala a narůstala, až se rozhodli v roce sedmdesát osm, že vypíšou referendum, ale v roce sedmdesát osm už byl cen ten Zwentendorf kompletně postavené. Jediný, co chybělo, že do něj zaveze palivo do reaktoru a začne vyrábět. A před tím referendem se staly dvě věci. Jednak tehdejší kancléř pan krajský řekl, že spojí úspěch toho referenda se svojím setrváním ve funkci, že když se to odhlasuje, tak že odejde. A jednak velký celostátní deník Kronen Zeitung začal publikovat před tím referendem sérii článků o všech těch jaderných elektrárnách. Vždycky věnoval ten článek jedný jedný nějaký ošklivý nehodě jaderných elektráren z minulosti, což bylo jednak nefér v tom, že ten Zwentendorf už byl moderní jaderná elektrárna, takže to nejde srovnávat s nějakýma nehodami z padesátých a šedesátých let to seděli v Americe a a shodou okolností Kronen Zeitung vlastní skupina, která provozovala spoustu vodních elektráren. A bylo jasný, že ve chvíli, kdy se Zwentendorf spustí, tak cena kilowatt hodiny významně klesne v síti celkově, takže by jim nedával ten provoz úplně smysl. Takže měli zájem na tom, aby to hlasování neprošlo.
Kuba: [00:21:28] A to referendum dopadlo tak, že 50. Celá čtyřicet sedm procenta lidí bylo proti spuštění a 49 celá 53 procenta lidí bylo pro spuštění. A ten rozdíl mezi nima byl 20 tisíc hlasů, což si myslím, že ty články mohli určitě ovlivnit. Takže se povedlo provozovateli vodní elektrárny si pro lobbovat, že teda ne. A tady ty aktivisti, byť to mysleli asi dobře, tak si myslím, že se stali trošku nástrojem užitečným pro ty lidi, který měli zájem jako finanční na tom, aby se to nespustil. Jinak to dopadlo trošku paradoxně, protože ty lidi hlasovali tak, že nechtěli kancléře a nechtěli jádro jako o radioaktivitu. Tam ta debata byla vyostřená právě na tom, že jako je to radioaktivní a že že nechtějí, aby v jejich okolí byla radioaktivita. A přitom pan kancléř zůstal dalších pět let ve funkci i po tom referendu, takže ten slib nesplnil a paradoxně místo Zwentendorfu museli, aby pokryly poptávku v síti. Tak museli postavit uhelnou elektrárnu Durnrohr, která paradoxně na rozdíl od Zwentedorfu, kde z těch věží jaderných elektráren je opravdu jenom vodní pára, tam není nic radioaktivního. To je ten sekundární okruh, kterej nesvítí a jenom to chladí, že tam jde jenom čistá vodní pára. Tak z uhelný elektrárny ti paradoxně vylít dá lehce radioaktivní popílek, protože když spadlo než uhlí, tak v uhlí jsou stopové prvky uranu.
David: [00:23:00] Počkej, počkej, počkej, v uhlí je radioaktivita.
Kuba: [00:23:04] Ano, není to úplně tak, že by se jako výjde nějakým rodily děti s dvěma hlavička má ale v uhlí, když ho spaluje, tak obecně ta radioaktivita z toho vylít lítá a byť je relativně nízká, tak my už dneska víme, že ve spoustě případů vliv radioaktivity na člověka je kumulativní. Třeba typicky prsní tkáně si pamatuje všechno ozáření za celej život. To znamená, když v tom žiješ třicet let, tak si to jako na sčítá a když k tomu máš predispozice, tak to něco spustit může. To znamená, je určitě lepší bydlet kilometr od jaderný elektrárny a čichat vodní páru, než bydlet 20 km od uhelný elektrárny. A á nechat na sebe padat byť jenom lehounce radioaktivní spad z toho uhlí.
David: [00:23:46] Takže když to shrnu, tak Rakušáci nechtěli radioaktivitu ve svém okolí, nechtěli svého kancléře a měli obojí.
Kuba: [00:23:56] Přesně tak.
David: [00:23:57] A Kubo, protože je to velký téma posledních měsíců. Hlavně pojďme si říct, jak vzniká cena elektřiny, protože já jsem před asi týdnem četl článek, že dneska je vlastně elektřina dražší zhruba desetinásobně oproti minulému roku. Je to tak? A proč.
Kuba: [00:24:17] Ano? Když bereš burzovní cenu, tak to je dneska skutečně na úplným vrcholu a taková ta snadná odpověď. A je to samozřejmě kvůli válce na Ukrajině, ale když bysme chtěli být fér, tak se musíme podívat víc dozadu. Co za tím úplně prapůvodní nárůstem stojí? Samozřejmě ano. Těch posledních 100 euro na ten megawatt je. Je určitě způsobený tím, co se děje na Ukrajině a co se děje s plynovodem. Ale úplně na začátek. Když se vrátíme ještě jako před válkou a před WIT, tak se státy rozhodly, že je potřeba být zelenější. Což jako v týhle rovině. Nic proti tomu. A chtěli do sítí dostat mnohem víc produkce ze solárních panelů a z větru, tak se divili, proč se demontuje moc soláry a proč se místo. Staví nový u Helenky a plynový elektrárny. A to vysvětlení bylo jednoduchý. Je to, protože jejich provoz je výrazně levnější, byl výrazně levnější a teda kromě jiného taky spolehlivější, protože produkují ve dne v noci konstantně a tam bohužel došlo k takovýmu pokusu o nějaký zkoušel engineering, kdy řekli OK, tak jestli je to pro vás o tolik levnější, tak to pojďme uměle zdražit a vyrobilo se něco, čemu se říká povolenku, nový systém, ke kterýmu se ty státy a dobrovolně přihlásili a který vlastně omezuje produkci oxidu uhličitého, který můžeš vypouštět a platíš za něj. A nejenom že za něj platíš, ale máš ho povolený jenom limitovaný množství. Každá ta jedna povolenka ti umožňuje vypustit tunu oxidu uhličitého. A oni od začátku říkali, že to budou dělat tak, že každej rok jich bude míň a míň a míň. To znamená, že ty investoři od začátku věděli, že cena za spálení tuny uhlí nebo kubíků plynu bude čím dál vyšší a vyšší. Průšvih je, že oni se pak rozhodli, že to ještě urychlí. To znamená, že proti tomu původnímu snižovat svýmu plánu ještě stáhli z trhu 40 milionů povolenek, což tu cenu vystřelilo.
Kuba: [00:26:18] A ještě to přišlo v době, kdy se rozhodovalo o vypnutí jaderných elektráren v Německu. To znamená, významně tam narostla poptávka po plynu. Když naroste poptávka, tak samozřejmě ta cena jde nahoru a vzhledem k tomu, jaká je dodavatelská struktura plynu v Evropě, tak to znamenalo velmi nečekaný a velmi příjemný navýšení příjmů pro Rusko. A dneska se třeba ozývají hlasy, který říkají, že nějakou agresi na Ukrajině by si Rusko nemohlo finančně dovolit, kdyby nepřišlo tohle zvýšení. A samozřejmě, že dneska je to posílený tím, co se děje na Ukrajině a co se děje s plynovodem a a do toho se přidává spousta. Neočekáváte jinejch věcí, jako že ty uhelný elektrárny, který v Německu mají suplovat tu roli po vypnutí jejich jaderných a ne úplně dobře zásobené plynových elektrárnách, tak ty se většinou zaváží uhlím po vodě a rýn vysunul a není splavný pro nákladní lodě. To znamená, že jaderky si vypli, plyn, ten nebude a uhlí se tam nemá jak dostat. To znamená, ta elektřina teď bude jako extrémně drahá, protože se to sešlo fakt jako blbě. Na druhou stranu, když někdo říká, že elektřina je drahá, protože Rusko, tak je to hodně zjednodušení a není to úplně fér. Ta elektřina primárně začala bejt drahá proto, že se tam sešla fakt špatná kombinace faktorů v rámci nějaký zelený politiky. A kdyby se nevyužily jaderné a vy ztracen ten dolar a nenahradí li se plynové jima, pak teda Ukrajina. A nenahradí li se uhelné zima viz vyschnutí Rýn, tak by se tohle v takový míře nedělo. Samozřejmě, že ta elektřina by byla dražší a byla by dražší o dost, ale určitě by nebyla dražší desetinásobně. Takže úplně na začátku to má společnýho jmenovatele a není to ani Rýn, ani Putin, ale je to nějaká jako Energiewende.
David: [00:28:10] Kubo, já ještě uplne. Na závěr mám jednu otázku jak jsme se na začátku bavili o té energetické hustotě, tak kam v téhle otázce spadá jádro?
Kuba: [00:28:21] To je super dotaz. Ve chvíli, kdy voda má nula celá nula nula, baterie mají nula celá tři. A benzín má padesát tři. A vodík má sto čtyřicet jedna. Tak u jádra podle toho, jaký palivo používáš, jsou to od dvou milionů po osmdesát tři milionů.
David: [00:28:41] To je. To mi trošku přijde potom, že ten argument proti jádru je spíš hodně emocionální. A za B Jak jsme se bavili, že na tom možná chtěl někdo vydělat, aby se ta elektrárna nepouštěla.
Kuba: [00:28:53] Nevím, jestli si sledovala v Rakousku, když byl ten největší hype proti Temelínu, tak oni tam dokonce chvíli prodávali prodlužovat čky, na kterých bylo napsáno, že nepropouští elektřinu z jádra. A tak když vidíš, tak si říkáš dobře jim tak jo, tam tam člověk prostě musí bejt škodolibý jako. A aby jsme někomu nepřivezli, ať ať je to fér na obě strany. Ano, z jaderné. Když potom to palivo do hoří, tak z ní vyveze už prostě nic jako nějakej sajrajt, který ještě z toho sto padesát let radioaktivní. Ale vzhledem k tomu, kolik ho je a jak poměrně dobře ho umíme jako schovat, když když je vůle. Teda nevím, jestli sleduješ ty peripetie s tím, že všichni by chtěli mít jaderný úložiště.
David: [00:29:34] Ale ne na na svém dvorku
Kuba: [00:29:35] Ne na dvorku. Přesně tak, takže se trošku hádají o to, kde to bude. Nicméně toho odpadu je málo a pokud se nestane nějaká jako strašná nepředvídatelnost, tak zrovna v našem regionu, kde nemáme zemětřesení, nemáme donedávna ani tornáda, ale ty teda jaderný elektrárny neohrožují. Tak to dává naprosto smysl a je to velice čistá energie. A je škoda, že to rozhodnutí není úplně vědecký, ale že je politický. Jestli si sledoval, tak teď se nedávno v Unii hlasovalo o tom, jestli jádro je čistá, nebo není čistá jako energie. A mně přijde zvláštní, že o tomhle rozhodují jako politici a ne nějaký vědecký panel.
David: [00:30:16] Dobře, tak jako bo. Mockrát děkuji. Já myslím, že jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací a posluchačům děkujeme za pozornost a těšíme se na vás u dalšího dílu našeho. Potká se tu zjistí víc a slibujeme, že od září už budeme vycházet pravidelněji, byť Kubo určitě. Těšíme se na vás příště. Já jsem David.
Kuba: [00:30:36] Já jsem Kuba. Ahoj.
